Články a úvahy

Pavel Kuneš V kostele v kulichu? (text uveřejněný v Katolickém týdeníku číslo 46/2013) Od kolika let by náš dnes pětiletý syn měl v kostele zůstávat s nepokrytou hlavou? Náš gotický kostel je značně studený, zatím tedy chodí od podzimu do jara v kulichu.   Kostely bývaly studené vždycky, i když ne tolik jako dnes. Kostel býval oteplován zejména svíčkami. Hořívalo jich tam mnoho: na hlavním oltáři pravidelně šest, a na postranních oltářích další. I lustry bývaly svíčkové. Od nich bylo nejen světlo, ale také teplo. Rovněž množství návštěvníků zajišťovalo příznivější klima, než bývá v kostelích dnes. Lidé přitom byli mnohem otužilejší. Že chlapci i muži smekali při příchodu do kostela pokrývku hlavy, bylo u nás zvykem odjakživa. Ženy naopak si mohly nechávat šátky i klobouky na hlavě. Kdy se tento zvyk po celé církvi rozšířil, nevím a nepovažuji to za důležité. Pro naši odpověď to není nutné vědět. Naši starší bratři ve víře, Židé, jsou od nepaměti zobrazováni při modlitbě v různých postojích, vkleče, vstoje nebo vsedě. Ale vždycky měli nějakou pokrývku hlavy. Křesťané při změnách, které učinili při rozloučení se s Židovstvím, jednali obráceně. Sv. Pavel pokrývce hlavy věnuje několik vět svého 1. listu do Korinta (11,2 – 16). Píše o zvyklosti, kterou by rád do Korinta přenesl. Aby se muži modlili prostovlasí a ženy naopak s pokrývkou hlavy. Svoje přání důkladně vysvětluje a zdůvodňuje. Přesto nakonec, i když nerad, nechává možnost, dělat to jinak než by si přál. My nežijeme v tak teplých krajích, proto si myslím, že by sv. Pavel tuto Vaši žádost podpořil. Děti, aniž by byly vychovávány v hypochondrii, mívají často nemoci uší nebo hlavy. Je škoda znepříjemňovat chlapcům život vidinou zhoršení nemoci při návštěvě mše sv., zvláště když děvčata čepici mít mohou. Jste-li přesvědčen o tom, že synovi čepice pomůže, měl byste svůj problém předložit ostatním, aby nenastalo mezi vámi v kostele nějaké napětí. To považuji za velmi důležité. Dohodněte se s panem farářem a ostatními křesťany u vás v kostele o čepici pro své dítě předem, nejlépe ještě teď, v létě. Požádejte je, aby snesli tuto výjimku, protože je to kvůli zdraví dítěte. Oni by pak měli být tak uznalí a soucitní, že by je tato výjimka nepobuřovala. Zdraví (podle 5. přikázání) má přece přednost i před zvyklostí smekat v kostele. O zachovávání této zvyklosti se naopak v Desateru nepíše nic. Ani do vašeho kostela přece nechodí lidé, kteří nedovedou rozlišit podstatné věci od malicherných. Kdyby natruc někdo za těchto okolností trval na smekání, byl by podoben Svědkům Jehovovým, kteří si myslí, že Pán Bůh slyší pouze na jedno jediné jméno.