O s t a t n í

Dvanáctá farní dovolená Vrátili jsme se ze společné dovolené. Bylo nás 38 v Žirovnici, mezi Jindřichovým Hradcem a Pelhřimovem. Obě místa jsme také navštívili. První vlakem, to druhé auty. Připojili jsme totiž k němu i výstup na Křemešník, k poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice. Pelhřimov byl pro naše děti důležitým, protože v něm získaly pistole na vodu. Klidné náměstí jim umožnilo nejen nabírat vodu z kašny, ale i pobíhat kolem, což ocenila Julinka, která mohla běhat bosa. My starší jsme tam více ocenili kostel s mimořádně zajímavou křížovou cestou od Viktora Foerstra. A pěkný výhled z kostelní věže. Už předtím jsme zažili večer s Maxem Kašparů, kterého nadále budeme mít rádi z jeho vtipných a přemýšlivých knížek. Byl to jeden z večerů, které jsme trávili ve společném zpívání, besedování a sdělování denních zážitků. V nádherně opravené synagóze v Horní Cerekvi mě děti podle letáčku oslovily hebrejsky, ale to už byla na mě příliš vzdálená vědomost. V Žirovnici samotné mají zámek s ojedinělými freskami, málokde narazíte na podobné. V muzeu představují pivovarnictví, šicí stroje a nádhernou vzpomínku na domáckou výrobu perleťových knoflíků. Ty se vyráběly v téměř jedné stovce domků! Jimi se město proslavovalo, pokud knoflíky nebyly nahrazeny levnějšími, a jak jinak - umělohmotnými. Proč se zdržuji turistickými detaily? Ty si může přece každý přečíst v kdejakém průvodci. Vždyť významnější byla vodní bitva dětí na náměsti ve Slavonicích, nebo skoro každodenní koupání v blízkém rybníku. Nebo šermířský zážitek a fotografování s chladnými zbraněmi na zřícenině Landštejna. Stejně jako každodenní budíček s dudami a kytarou, národními písničkami i zpívanou modlitbou. Vlídně nás přijali v klášteře v Kostelním Vydří a krásná cesta do Počátek loukami a lesem byla ještě vylepšena tamní zmrzlinou. Pěkné prostředí našeho pobytu i cestování bylo zajištěno jistě nespočetnými telefonáty a starostlivostí Jarky, o všechno ostatní jsme se podělili. Víme, co je tolerance i spolupráce i vzájemná výpomoc. Zážitků máme každý mnoho, Andulce se například nejvíce líbilo, jak si hrály s Verunkou. Takže, komu se hodí první týden v červenci 2017, už se těším. Budeme-li živi a zdrávi, sejdeme se na Chodsku. Pavel Kuneš

Fotogalerie foto (c) Miladin muž Josef