Z činnosti papeže Františka výtah z www.radiovaticana.cz

Výpis z RadioVaticana.cz   Setkání představitelů světových náboženství v září 2016 v Assisi V úvodu setkání „Žízeň po pokoji“ vystoupil rovněž Zygmunt Bauman. Tento dnes již devadesátiletý polsko-britský sociolog vylíčil dějiny lidstva jako expanzi slova „my“, totiž jako stále širšího vnímání toho, kdo patří k „nám“, a spolu s tím stále přesnější definici „jiného“, který k nám nepatří. Právě tato polarita inkluze a exkluze vedla podle Baumana k velkým krveprolitím. V dnešní situaci jsme závislí jedni na druhých, činy jedněch mají bezprostřední dopad na celou planetu, na budoucnost nás i našich potomků, avšak naše povědomí o této kosmopolitní situaci je mizivé. Snažíme se ji opanovat nástroji našich předků – Právě v tom vidí klíčovou výzvu dnešní doby Zygmunt Bauman. K této integraci národů jsou – jak řekl - užitečné tři rady papeže Františka: totiž na prvním místě nezbytnost dialogu, který rekonstruuje sociální tkanivo, učí úctě k cizinci, k běženci, k člověku, jemuž je třeba naslouchat, a pěstuje kulturu vytvářející inkluzívní strategie. Na druhém místě ocitoval papežova slova o rovném rozdělování plodů země i práce, které není pouze charitou, nýbrž morální povinností. Do třetice jmenoval Bauman papežův důraz na výchovu k dialogu ve školách. „Výchova je dlouhodobým procesem, který si žádá trpělivost, koherentnost a dlouhodobé plánování. Jde o kulturní revoluci ve světě, v němž se stárne a umírá dříve, než se stihne dozrát.“   „Papež František se nabídl jako duchovní vůdce celého lidstva, když prohlásil, že žádné náboženství není zločinné, ale zato zločinci jsou ve všech náboženstvích,“ řekl ve svém projevu v Assisi politický poradce libanonského velkého muftího, Mohammad Sammak. Zároveň nicméně přiznal, že úkol čelit náboženskému extrémismu mají v první řadě muslimové. Jejich povinností je osvobodit své náboženství od „úchylky“, s níž extremisté užívají islám jako „nástroj pomsty a totalitní hnutí ve jménu náboženství“.