Z činnosti papeže Františka výtah z www.radiovaticana.cz

Papež František 1. října 2017 při nedělní mši v Boloni   Na pouti církve se často objevuje otázka: kam jít, jak jít dál? Chtěl bych vám na závěr tohoto dne zanechat tři opěrné body. Prvním je Slovo, které je buzolou pokorného putování, abychom nesešli z Boží cesty a neupadli do mondénnosti. Druhým je Chléb, protože eucharistickým chlebem všechno začíná. Církev se setkává v eucharistii, nikoli v klábosení a komentářích, nýbrž tady, v Kristově Těle, na kterém mají účast lidé, kteří jsou hříšní a chudí, ale cítí, že jsou milováni a proto touží milovat. Tady se začíná a sem se přichází pokaždé. Je to nevyhnutelný začátek našeho bytí církví. „Nahlas“ to říká eucharistický kongres: Církev se shromažďuje, rodí a žije eucharistií s přítomným a živým Ježíšem, kterému se denně klaní, přijímá Jej a rozdává. Třetím opěrným bodem jsou chudí. I dnes bohužel ještě mnoha lidem chybí to nezbytné. Jsou však také takoví, kterým se nedostává sympatií, lidé osamocení anebo takoví, kteří jsou chudí, protože jsou bez Boha. V nich ve všech nacházíme Ježíše, protože Ježíš se ubíral světem cestou chudoby a sebezřeknutí, jak říká sv. Pavel v druhém čtení: „sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka“ (Flp 2,7). Od eucharistie k chudým jdeme na setkání s Ježíšem. Vytiskli jste nápis, který kard. Lercaro rád viděl napsaný na oltáři: „Sdílíme-li nebeský chléb, jak bychom nesdíleli ten pozemský?“ Prospěje nám, budeme-li si to stále připomínat. Slovo, Chléb a chudí: prosme o milost nezapomínat nikdy na tyto základní živiny, jež jsou nám oporou na této cestě.